Na úvod trochu statistik

Jak můžeme vidět, když se porozhlédneme kolem sebe nebo nahlédneme do hrubě tištěných statistických ročenek, míst, kde se rodí nejvíce dětí, je několik. A není to jen otázka teplého peříčka, vhodného večera a romantické písně, co z rádia hraje. Mnohem více se podílí sociální a ekonomické faktory, které mohou působit skoro jako afrodiziakum! Statistiky ukazují, že vysoko na seznamu zemí s nejvyšší porodností se drží africké a asijské státy. Ale jestli máme vzít lupu a srovnat kontinenty mezi sebou, uvidíme, že Afrika vede zcela suverénně. Co je ale zajímavější, pozorujeme nárůst porodnosti i v některých vyspělých zemích, jako je například Francie nebo Skandinávie, ikdyž celkově v západním světě sledujeme spíše stagnaci nebo mírný pokles. Ovšem pečlivá analýza těchto trendů značí, že každé sousedství, každá obec, každý kraj může mít své specifické důvody, proč se tam rodí více či méně dětí. Což je téma dostatečně rozmanité, abychom ho mohli rozebrat pod mikroskopem našeho zvídavého myslení. A úplně konkrétně, kdo by nechtěl vědět, jak na tom jsme my tady v České republice? Přiznám se, že i já si občas postesknutím vzpomenu na dobu, kdy náš Lukáš byl ještě jen malý capart – a ano, bylo to v době, kdy v našem milém Plzni, jak by se lidově řeklo, "hořely ohňostroje" nad čerstvě přivandrovavšími členy společnosti. Nuže, pojďme se co nejpřesněji zaměřit na faktory, jež se na natalitu nejvíce podepisují, a tak trochu si zanuděme se statistikami, jak je máme rádi.

Zajímavé faktory ovlivňující porodnost

Kdo by to byl řekl, že taková denní teplota nebo oblíbená sváteční doba mohou mít vliv na to, kolik se kde rodí capartů? Ano, i tohle patří mezi hodnoty, které bychom ve vězení statistik nechtěli opomíjet. Přidejme na váhu ještě ekonomickou stabilitu, vlídnost a sociální podporu státu, dostupnost služeb péče o dítě a také něco tak banálního jako je délka mateřské dovolené. A hle, najednou začneme tušit, proč je například v Norsku, kde rodičovská dovolená trvá mnoho měsíců a rodiče mají skvěle zajištěné služby pro rodiny s dětmi, porodnost vyšší než v řadě jiných zemí Evropy. Zajímavým pozorováním je také to, že přírodní katastrofy občas paradoxně vedou ke zvýšení porodnosti! Je to zřejmě tou silnou lidskou potřebou pokračovat v životě, navzdory všem těm překážkám, které nám příroda klade do cesty. A pokud hovoříme o České republice, nezapomeňme na nemalý vliv, který mají městská vs. vesnická prostředí. Možná to zní jako klišé, ale na venkově se stále drží tendence mít větší rodiny, zatímco městští „tvrdohlavci“ nás občas překvapí svou rozhodnotou omezit rodinnou pohodu na jedináčka. Nu, ale klišé je někdy pravda, i kdybychom si přáli, aby svět byl místem plným zvratů a překvapení.

Porodnost v různých koutech světa

Když se odvážíme nakukovat do různých koutů světa, uvidíme mozaiku různých hodnot a statistik, které zrcadlí místní kulturu, ekonomickou situaci a sociální politiku. V Africe, například, zejména v subsaharské části, je porodnost ve srovnání s Evropou přímo nebeská. V zemích jako Niger, Mali či Uganda mají ženy průměrně přes pět dětí! Nu, nebudu zastírat své úžasy, když jsem toto číslo poprvé viděla. Hlady má také vládnoucí náboženský vliv, který v některých kulturách podporuje myšlenku velkých rodin. A pak jsou tu i ekonomické důvody, kde děti často přispívají k rodinnému příjmu už od mladého věku. Ale pojďme se podívat třeba na Asii, kde Čína po letech jednodítěné politiky nyní povzbuzuje páry, aby měly více potomků. Těžko říci, jestli bude toto opatření spontánní chuť k rozšiřování rodiny více podporovat, ale je to zajímavá změna kurzu. A co my tady na západě? Například ve Spojených státech vidíme rozdíly mezi jednotlivými státy, někde je porodnost vyšší a někde nižší, ale celkově nesmíme opomíjet faktory jako dostupnost antikoncepce, která dává lidem více kontroly nad rozhodováním, kdy a kolik dětí chtějí mít. Podívejme se ale na domácí půdu a zamysleme se, jak na tom jsme my tady v České republice. Co ovlivňuje porodnost našich krajanů a krajanek? To je otázka, která nás zajímá možná nejvíc.

Porodnost v České republice

Když přijde řeč na Českou republiku, na porodnost má vliv nespočet různých faktorů. Od ekonomické situace, přes dostupnost služeb pro rodiny s dětmi, až po individuální preferenci životního stylu. Naše republika si udržuje relativně stabilní míru porodnosti, ale zajímavé jsou regionální rozdíly. Třeba Plzeňský kraj, kde mám tu čest bydlet, se drží poměrně vysoko v počtu narozených dětí na jednu rodinu, což může být dáno celkově příjemnějším prostředím pro výchovu dětí a celkovým přístupem místních obyvatel k rodinnému životu. Navíc v současnosti probíhají různorodé kampaně zaměřené na podporu rodin s dětími, což jistě může mít pozitivní dopad na rozhodování párů o počtu dětí. Nezapomeňme také na mateřskou a rodičovskou dovolenou, která v ČR umožňuje rodičům trávit se svými potomky více času a tím vytvářet pevné vazby, což může být pro některé motivací k rozšíření rodiny. Ovšem neváhejme také připomenout vliv urbanizace a další trendy, jako je například odložení mateřství kvůli kariéře, které mohou mít opačný efekt. Nicméně zdá se, že v současné době má Česká republika dětští přátelskou atmosféru a podporu rodin, čehož si vážím jako mama malého Lukáše.

Srovnání město vs. vesnice

Pokud si bereme pod lupu srovnání města a vesnice v souvislosti s natalitou, nemůžeme si nevšimnout jistého vzoru. Vesnická idylka, kde lidé mají často více dětí, je pro mnohé romantickým ideálem. Tady může hrát roli méně hektický způsob života, více prostoru a blízkost k přírodě, která napomáhá touze po větší rodině. Než si ale uspořádáme pochod za revitalizaci vesnického života, uvažme, že město může nabídnout také služby a kulturní bohatství, která pro některé rodiny jsou velkým lákadlem a mohou kompenzovat menší počet členů rodiny. Ale nezapomeňme, že městský život je často spojen s vyššími náklady na živobytí a tím pádem i s nutností více pracovat, což může snížit chuť lidí rozhodovat se pro větší rodinu. A ano, přemýšlím, jaké by to bylo, kdybychom se s Pavlem a Lukášem přesunuli na venkov – mám dojem, že bychom možná potom začali uvažovat o dalším přírůstku do rodiny.

Vliv ekonomiky a sociální politiky na rozhodování o dětech

Ekonomika a sociální politika jsou dva velké kousky puzzle, které musíme složit, abychom porozuměli celkovému obrazu porodnosti. Alespoň to tak vidím já, když sleduji, jak se svět kolem měnění. Je neodmyslitelné, že když se lidem daří finančně a cítí se bezpečně, je pravděpodobnější, že se odváží dobrodružství zvaného "rodičovství". Naopak, v dobách ekonomické nejistoty, které jakoby na sebe navazují ve stále rychlejším sledu, lidé přistupují k rozhodnutí o dětech mnohem zodpovědněji a často se rozhodují počet svých potomků omezit. Pokud se podíváme třeba na sociální politiku, země, které investují do dobrých rodičovských podpor a vzdělávacích systémů, často vidí korelaci s vyššími mírami porodnosti. Není to tajemství a není to ani rocket science – lidé si prostě tam, kde vědí, že budou mít podporu, dovolí plánovat rodiny s větší důvěrou. A nezapomeňme na faktory jako dostupnost a kvalita zdravotní péče, které mohou mít velký vliv na to, kolik dětí nakonec budou mít rodiny. Ať už hovoříme o velkém státu nebo malé obci, ekonomika a sociální politika mohou udělat z rozhodování o dětech mnohem snadnější nebo naopak náročnější proces.

Roli vzdělání a kultury ve výběru velikosti rodiny